Zelený manuál na léto :-)

Někdy se mě ptáte, proč jíst zelené potraviny ječmen a Chlorellu i v létě když přece většinou jíme hodně ovoce a zeleniny? Jednak hlavně kvůli kvalitě, zelené potraviny GW jsou zárukou toho, že v nich najdete to, co tam má být (živiny) a nebude tam to, co v dnešním jídle často najdeme. Chemie a další škodliviny. Jím je i protože mi doplňují a vyvažují jídelníček. Možná nejsem jediná, kdo jí v létě méně bílkovin a občas si užije zmrzlinu nebo nějakou jinou letní dobrotu. :-)
OPALOVÁNÍ – „Náš ječmen mladý, při opalování pomůže a po opalování chladí“
Ječmen a chlorella mi pomáhají při opalování, mají hodně betakarotenu, takže se rychle opaluju a pomalu blednu :-) opálení mi dlouho vydrží. Když to přeci jen na sluníčku přeženu a trochu se spálím, tak si udělám silný ječmen, který vypiju a spálená ramena potřu ječmenem rozmíchaným ve vodě. Udělám takovou zelenou kašičku a natřu to na sebe, chlorofyl v ječmeni mě vždycky zachrání, krásně hojí.
 

Zelené potraviny a sportovci

Ahoj, dneska bych se s vámi ráda podělila o to, jak zelené potraviny pomáhají při regeneraci sportovcům a aktivním lidem. Jaké pro nás mají ječmen a chlorella výhody a čím nám mohou pomoci, když aktivně sportujeme nebo prostě žijeme aktivně a aktivní a uspěchané době. Pomohou nám překlenout krizová období a posílí nás na naší každodenní cestě.

Je lepší jíst je před výkonem nebo potom? A je lepší ječmen nebo chlorella? Na to najdete odpovědi v příloze.

Zelené potraviny a sportovci – čtěte více 

 

Každý den něco hezkého

Starší manželský pár slavil zlatou svatbu. Při společné snídani si žena pomyslela: „Už padesát let beru na manžela ohledy a vždycky mu dávám křupavější vrchní část housky. Dnes bych si tu pochoutku chtěla vychutnat já“. Rozřízla housku, vrchní díl namazala sobě, spodní manželovi. Ten však byl oproti očekávání velmi potěšen, políbil jí ruku a řekl: „Miláčku, udělala jsi mi velkou radost! Padesát let jsem nejedl spodní díl housky, který mám nejraději. Vždycky jsem si myslel, že bych Ti ho měl nechat, když Ti tak chutná“.

 

Odvaha změnit směr

Dnes vám chci napsat postřeh z jednoho semináře, na kterém jsem nedávno byla. Byl o odvaze.
Nevím jak vy, ale já se svojí odvahou často potýkám. Na semináři jsme se shodli na tom, že často je největší odvahou vůbec jednat, prostě něco udělat. Někdy skoro cokoliv, než nic. Paralyzují nás strachy, lenost… Možná to taky znáte, já tedy ano.
To, co mě ale na semináři oslovilo nejvíce, byla odvaha včas skončit. Přeložila jsem si to jako odvahu změnit směr. Někdy máme zcela jasnou představu, jak by měly věci být, snažíme se hlavou prorazit zeď  (to já tedy opravdu znám :-)) a přesně víme, že tohle je ta nejsprávnější cesta. Dlouze vymýšlíme, jak by se věci měly co nejlépe stát, až všechno nakonec dopadne úplně jinak. Vždycky jsem měla v hlavě mraky scénářů, jak se to či ono stane, na všechno jsem chtěla být připravená a když to pak přišlo, tak se nic z toho neodehrálo.
Tohle už se snažím nedělat a když to jenom trochu jde, snažím se to nechat nějak vyplynout. A co se stalo?